úterý 23. srpna 2016

Jízdárna s Hakimkem - 23.8.16

Ahojda,
dnes jsme si domluvili společný trénink s Hanďou, Asuánem a pod vedením mé nejskvělejší osobné jezdecké trenérky Věrky.


Byla jsem na Hakimka zvědavá, protože ač jsem na něm na jízdárně seděla zatím pouze 4x, každou hodinu mě překvapuje velkými pokroky. Konečně mám také objednané anglické sedlo, která by mělo snad zítra dorazit, takže dnešní trénink byl asi poslední ve westernu. Ale to jsem odbočila.:)
Už při cestě z výběhu se Hakouš celkem táhl a při ošetřování dokonce ve stoje usínal. Je zvyklý jezdit odpoledne, takže ranním tréninkem jsem mu asi dost narušila denní režim. S výrazem "co to po mě jako chceš" jsem ho skoro doslova dotáhla na jízdárnu. Při ohýbání ze země se naštěstí probral, na vibrování (díky Věruš!) reagoval mnohem lépe než na dosavadní snahu o ohnutí stálým tahem.
Pak jsem si na něj sedla, dali jsme klasickou "ohýbačku" v kroku ze sedla (kontrola krku, ramen, zad), potom pracovali na zkrácení a prodloužení kroku, vlnovkách a malých kroužcích v kroku. Hakimek byl už od začátku překvapivě příjemný a nešel téměř vůbec proti ruce, což bylo při našem prvním společném ježdění s palicí do nebes nepředstavitelné.
V klusu jsme se taky hodně soustředila na ohýbání, takže vlnovka o X obloucích, kroužky, kruhy, přestavování .. potom jsme přešli na prodlužování a zkracování klusu, přechody krok-klus, zastavení-klus, couvačky .. překvapivě v pohodě byl i cval, kdy jsme díky metodě malého kroužku a vycválání nacválali na správnou nohu a pak se nám to podařilo i na rovné čáře. Je to prostě koník šikulka. :)
Po odcválání si Hakouš řekl, že už je ježdění moc dlouhé, a vymýšlel kraviny typu couvání místo chůze dopředu atd .. nedala jsem se, ale dalo mi to zabrat. Taky nám dost pomohla Věrka s bičem na zemi. :D Když pochopil, že mě nijak nepřepere, chodil krásně, reagoval na myšlenku a chodil prý i celkem kulatě. Mám z něj velkou radost. :)
Jediné, co se nám stále moc nedařilo, byl přechod kavalety. Nakonec jsem uspěla metodou pobídka na posledním kroku před kavaletou a povolení otěží alá "vyřeš si to sám". Prostě v něm ten skokový potenciál probudíme. :D
Při krokování jsme si zase trošku pohráli ze země, kdy za mnou chodí jako pejsek. Když ho zaujme něco jiného, stačí se otočit zády, dělat uraženou a pejsek opět přijde. :D
Po tréninku jsme došli k názoru, že musíme kvůli jeho dlouhému kroku a došlapování pořídit i šlachovky. Bude to boj, ale nějak to půjde.